Proč a jak podpořit kojení

Kojením dáváte svému miminku to nejlepší, co můžete dát.

Kojení je přirozeným způsobem krmení miminka. Miminko je vybaveno sacím a hledacím reflexem a hned po porodu je za určitých podmínek schopno se přisát k prsu a začít se kojit. První mléko, kterému se říká mlezivo, se v prsou tvoří již od začátku druhého trimestru těhotenství. I maminka je tedy hned po porodu na kojení svého děťátka fyzicky připravena. Přesto se kojení nemusí vždy dařit - maminka i miminko se společnému kojení po porodu učí, a to i když žena kojila předchozí děti. Proto je důležité, aby maminka a miminko po porodu dostaly potřebnou podporu a případné obtíže se začaly řešit hned v začátcích. Pokud se kojení v začátcích nedaří a nedostává se vám dostatečné podpory kojení v porodnici, neváhejte oslovit laktační poradkyni, která za vámi může přijít již v prvních dnech na oddělení šestinedělí nebo k vám domů a s kojením vám poradit a pomoci.

Další problémy v podobě bolestivých či poraněných bradavek, městnání mléka nebo zánětu v prsu se mohou objevit i později v šestinedělí nebo i v následujících měsících. Kojení by nemělo ženu bolet. Pokud je kojení bolestivé, není něco v pořádku a je nejvyšší čas to začít řešit.

Častým problémem, se kterým se může kojící maminka setkat, je, že miminko špatně prospívá (nepřibírá, je nespokojené a hladové), nedostatečně se kojí nebo se mamince snižuje produkce mléka. Nejčastější příčinou je nedostatečné přisátí miminka k prsu. To způsobuje, že miminku se nedaří z prsa získat potřebné množství mléka a tvorba mléka v důsledku nižšího odběru dále klesá.

Zásady úspěšného kojení

Pro úspěšný začátek kojení je důležité, aby miminko po porodu, pokud možno, zůstalo s maminkou v kontaktu kůže na kůži (nahé dítě na nahém těle ženy) a mělo možnost se v první hodině po narození přisát k prsu a dostatečně se nakojit. První kojení trvá obvykle kolem 50 minut. Správného přisátí je možné docílit tak, že miminku umožníme, aby se po porodu přisálo k prsu samo. Další vhodnou polohou pro správné přisátí je tzv. příčná poloha, kdy má maminka položené miminko na předloktí protilehlé ruky a dlaní a prsty mu podpírá hlavičku.

Miminko by mělo mít možnost kojit se tak často a tak dlouho, jak si žádá. Frekvence a délka kojení by se měla řídit výhradně potřebou dítěte, nikoliv žádným předem stanoveným časovým harmonogramem. To je také jedno z oficiálních doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro správné a úspěšné kojení.

Důležitý je také blízký fyzický kontakt mezi maminkou a děťátkem v období kojení. Blízký kontakt a kontakt kůže na kůži podporuje vyplavování hormonů a podporuje dostatečné kojení a tvorbu mateřského mléka. Z hlediska kojení je prospěšné společné spaní (při dodržení zásad bezpečného společného spaní), nošení miminka v šátku nebo ergonomickém nosítku, kontakt kůže na kůži, který podporuje přirozené procesy včetně kojení.

Miminko by nemělo dostávat žádné umělé náhrady prsa - dudlíky, lahev s dudlíkem, ani kojící kloboučky. Tyto pomůcky poškozují techniku přisátí a správného sání z prsa a mohou být příčinou řady problémů - nedostatečného sání mateřského mléka, poranění bradavek maminky, poklesu tvorby mléka a mnohdy vedou i k odmítnutí prsa a úplnému odstavení dítěte, a to i ve věku několika týdnů či měsíců, kdy by miminko mělo být ještě plně kojeno. I v takovémto případě je možné se k plnému kojení ještě vrátit, ale je potřeba to řešit co nejdříve a vyžaduje to velké odhodlání a trpělivost maminky.

Proč kojit své dítě

Mateřské mléko je pro miminko tou nejlepší stravou - obsahuje živiny, vitamíny, minerály a dokonce i laktobacily a kmenové buňky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Je šetrné pro velmi citlivé střevo novorozence. A nejen to, s mateřským mlékem dostává od maminky také důležitou imunitní ochranu proti nemocem, se kterými se setkává. Kojení ale pro miminko i maminku znamená mnohem více než jen stravu - kojením uspokojujeme také emoční potřeby miminka a podporujeme budování blízké, láskyplné vazby s děťátkem.

Kojení

• chrání dítě před infekčními nemocemi, včetně zánětů středouší - mateřské mléko dodává dítěti imunitní látky, které jej chrání a pomáhají mu vypořádat se s infekcí
• je prevencí alergií, nadváhy a obezity, cukrovky, astmatu, atopického ekzému, zánětlivých onemocnění střev (Crohnova nemoc, Ulcerozní kolitida) - tato onemocnění se často projevují až v pozdějším věku
• podporuje zdravý střevní mikrobiom, který je základem dlouhodobého zdraví
• podporuje zdravý psychický a citový vývoj, zdravou citovou vazbu matka-dítě
• snižuje riziko syndrom náhlého umrtí dítěte (SIDS)
• podporuje zdravý vývoj mozku, kojené děti mají podle studií vyšší inteligenci (měřeno v pozdějším věku)
• kojení snižuje riziko poporodních depresí, pomáhá stahovat dělohu, snižuje krevní ztráty po porodu u matky
• snižuje u kojících žen riziko rakoviny prsu a osteoporozy v pozdějším věku

Jak dlouho kojit

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) na kterém se shodli odborníci a pediatři z celého světa, je, že dítě by mělo být výlučně kojeno (tj. bez jakýchkoliv příkrmů a přidávání jiných tekutin, vody, čaje...) po dobu alespoň 6 měsíců. Po ukončeném 6. měsíci věku je možné postupně zavádět příkrmy (do 1 roku věku po každém příkrmu dítě ještě dokojit) a současně se doporučuje kojit do dvou let věku dítěte i déle. I v tomto pozdějším věku je kojení pro zdravý vývoj dítěte stále prospěšné.